VLNY VERŠŮ, HRÁZE HUDBY

Nejprve komorní čtení veršů vždy jednoho básníka či jedné básnířky, poté pásmo veršů Tomáše Míky Kleina a hudby Bena Lovetta. Název akce vyjadřuje přesvědčení, že komorní čtení poezie může autory i posluchače naladit na společnou vlnu. A také si pohrává se zažitou nedůvěrou vůči poezii: pokud by při čtení někdo ve vlnách veršů tonul, může se zachytit hráze živé hudby.